ZOO Zlín a lidé, kteří ji tvořili

KRÁTCE O VZNIKU MODERNÍ ZOO A LIDECH, KTEŘÍ JI BUDOVALI

Přírodovědecká tradice a částečně i tradice v chovu zvířat na Lešné byly tím základním impulsem, který v poválečných letech vedl ke vzniku zoologické zahrady. Proces neprobíhal jednoduše, ale ve složitých společenských a zájmově diferencovaných podmínkách, o čemž se zájemci mohou podrobněji, dočíst v dokumentu: Klika I. „Zoopark a zámek Lešná 1948-1983" (OAG,Gottwaldovsko od minulosti k současnosti, sv.5, 1983) nebo v publikaci: Klika I. „Lidé a zvířata" ( vyd. FOTO ART a ZOO a zámek Zlín-Lešná, 2005). Velkou hybnou silou bylo poměrně velké nadšení lidí pro vznik takového zařízení a neméně pak shoda okolností, v níž hrály svou roli půvab a vhodnost areálu s krásným parkem, výše zmíněná přírodovědecká tradice a také zvířata, která po ukončení válečných událostí na Lešné přežila. Plány na vznik zoo ve Zlíně zde již byly dříve (prostor pod zlínským zámkem a Tlustá hora ), ale nesetkaly se s úspěchem a pochopením.
 
K důležitým okolnostem, jež přispěly ke vzniku zoo patřil, pochopitelně i fakt, že na Lešné či v jejím nejbližším okolí pracovalo dost lidí, kteří relativně rozuměli chovu zvířat, ať už hospodářských nebo jiných, a ty bylo samozřejmě také nutno zaměstnat. Nehledě ke skutečnosti, že byli ubytováni buď přímo na Lešné nebo v jejím bezprostředním okolí. Jak tedy v krátkosti probíhala vlastní historie vzniku zoologické zahrady?
Po znárodnění velkostatku Lukov byli do r. 1946 vlastníky areálu Národní správa lukovského velkostatku a lesního majetku, pak Státní lesy. Ty převzaly i tzv. lešenskou oboru, ve které bylo tehdy přes 50 ks několika druhů jelení zvěře a několik australských běžců emu. Ke sjednocení areálu došlo ale již poměrně brzy, a to v lednu r . 1947, kdy veškerý majetek byl předán do užívání městu Zlín. Péčí o zámek byl pověřen bývalý „majordomus“ hraběte Seilerna p. Jan Šlemenda, starost o oboru a další zvířata převzal p. Jan Šamburek, jehož rod zde působil již za původních vlastníků. MNV Zlín věnoval v té době velkou pozornost úpravě prostředí areálu, aby mohly být park a zámek co nejdříve zpřístupněny veřejnosti. Na doporučení p. Šamburka byla provedena i úprava obory v okolí rybníka, kam byli vypuštěni vodní ptáci. Je skutečností, že již v r. 1947 navštívilo areál Lešné asi sedm tisíc návštěvníků a bylo naprosto zřejmé, že areál se stane vysoce přitažlivým místem pro veřejnost. Oficiálně otevřela Lešná své brány veřejnosti v květnu r. 1948, kdy byl vydán i návštěvní řád areálu jako kulturního zařízení města Zlína. 

Otevření lešenského areálu v r. 1948 pro veřejnost mělo zcela mimořádný význam a stalo se de facto počátkem nepřerušované vývojové kontinuity, trvající až do dnešních dnů. Příliv návštěvníků narůstal takovou měrou, že se ukázalo, že celý areál nelze nadále spravovat centrálně ze Zlína, a proto byl podán návrh, aby celou Lešnou řídil přímo na místě správce vybavený přiměřenými pravomocemi. Tímto „vrchním dozorcem“ se stal v červnu r. 1948 pan Jan Šamburek. Jeho pravomoc byla vymezena „pro všechny objekty a zaměstnance v těchto objektech“, tedy pro areál, zámek a muzeum. Rámcové řízení areálu vykonávala tehdy správa městských budov. Vliv na vývoj areálu k budoucí zoo měl i fakt, že chov zvířat přinášel mimo pozitivní skutečnost růstu návštěvnosti i přírůstky u mnoha druhů zvířat a tím i možnost jejich výměny za zvířata nová nebo zisk z jejich prodeje. Na počátku 50. let se tak první neurčité představy o zoo záhy formovaly do konkrétní podoby vybudovat zoo jako kulturní zařízení tehdejšího již Gottwaldova jako krajského města. Velmi iniciativní úlohu sehrál v té době pro tuto myšlenku pan Fr. Mach, jeden z osvětových funkcionářů tehdejšího JNV Gottwaldov. Po rozsáhlých jednáních byl v r. 1953 vydán schvalovací výměr ministerstva, který potvrdil budování lešenského areálu pod názvem „Zoopark a zámek Lešná“. V té době již měl nově ustanovený zoopark asi 44 druhů zvířat v celkovém počtu 213 exemplářů a počet návštěvníků dosáhl více než 17 tisíc osob. V prosinci téhož roku (1953) pověřila Rada JNV Gottwaldov prozatímním vedením zooparku, který měl tehdy 16 zaměstnanců, Zoru Oškerovou. V r . 1954 byl jmenován zástupcem vedoucí zooparku pro technické záležitosti Ing, Otto Eisler, který s kolektivem tech. spolupracovníků zpracoval první úvodní projekt k výstavbě zooparku. 

V létě r. 1955 odchází z vedení zoo Zora Oškerová a prvním oficiálním ředitelem zooparku se stává Miroslav Novotný. Probíhá řada organizačním proměn, ruší se dětský domov v budově Tyrolu, zoopark přebírá zahradnictví, v r. 1957 i bývalou zimní jízdárnu, kterou dosud využívala vojenská správa, v přízemí Tyrolu se zřizuje restaurace. Většina objektů pro zvěř vzniká rekonstrukcí bývalých hospodářských budov, ale staví se i nové voliery. Vkladem pro budoucnost byla v této obtížné etapě rozvoje zoo schopnost ředitele architektonicky a esteticky fundovaně umístit stavby do areálu, aby nedošlo k jejich nesourodému soustředění a celý areal byl soustavně koncipován jako zoopark, kde expozice tvořily vždy nějaký námětový celek. Ředitel M. Novotný působil na Lešné 17 let do r. 1972. Za jeho vedení dosáhla zoo návštěvnosti kolem 180 000 osob a počet druhů zvířat se rovnal stavům současné doby. Pochopitelně, že ne v té kvalitě. Z rozsáhlejších výstaveb provedených v té době, většinou svépomocně, je potřebné jmenovat rekonstrukci bývalé prádelny na pavilon opic, výstavbu bažantích volier (oboje dosluhuje až do dnešní doby) a rekonstrukci bývalé zimní jízdárny na pavilon velkých šelem (dnes tropická hala). Nově byly postaveny i malé dílny (dnes ubikace pro tapíry a mravenečníky). V zoo dále vznikly různé menší či rozsáhlejší výběhy pro kopytníky a klece pro malé šelmičky. 

Rozvoj zoo zajišťoval vždy kolektiv spolupracovníků. K těm prvním, kteří stanuli u kolébky schváleného zooparku, náleželi vedle ředitele Novotného také Zdeněk Fuchs jako pracovník pro propagaci a později zástupce ředitele, ved. ekonomického oddělení Jan Šamburek jako inspektor provozu zvířat a pí. Vlasta Novotná, hlavní účetní a později ekonomka,když nastoupily do zoo pí. Blažena Mihálová a pí. Miroslava Javoříková. K dlouhodobým ošetřovatelům patřila Marie Šamburková, která odchovala v zoo enormní množství ptáků, zejména pak kasuárů emu. Z mužů jako ošetřovatelé působili v zoo p. Rudolf Rupa, p. Josef Zachara starší a mladší , pí. Vlasta Nováková, Božena Mlýnková aj. Z dalších pracovníků pak Antonín Zehnal jako zedník, Josef Bačuvčík jako tesař a pro ostatní technickou a pomocnou práci pánové Rudolf Minařík a Jan Zbořil. O park se staral v té době zahradník Otakar Waller a Anežka Barboříková, v zahradnictví pracovali Osvald Kapler a Marie Daňková. Jako pracovnice pro osvětu zde působila pí. MVDr. Marie Svěráková, jejíž manžel spolupracoval se zoo jako externí veterinář. V práci veterinárního lékaře pokračoval dlouhodobě externě i MVDr Adamec. Po odchodu p. J.Šlemendy na technické oddělení převzala péči o zámek pí. Aloisie Šankovská. V průběhu dalších let přibývali noví pracovníci, z nichž mnozí pracovali řadu let i pod vedením nové ředitelky. Za mnohé z nich připomeňme p. Jaroslava Kuželu a Břetislava Holíka, který pracuje v zoo dodnes. 

70. léta přispěla k personálnímu rozvoji zooparku, takže již od r. 1963 zaznamenáváme vedle 34 stálých zaměstnanců také 6,5 pracovníků pro zvýšený letní provoz. Významné personální změny nastaly v r. 1967, kdy zoo vytváří nová pracovní místa a přijímá na vedení technického provozu p. Miroslava Horáka , dalšího pracovníka pro vedení zoologického provozu pana Ing. Miloše Stružku a pracovníka pro vzdělávání a propagaci pana Mgr. Ivo Kliku, který od r. 1970 měl na starosti poloviční část zoologického provozu. Z dalších pracovníků, kteří nastoupili do zoo zhruba v tomto období, chci připomenout z technického oddělení p. Pavla Vosmanského, Václava Habrovanského, bratry Oldřicha a Vladimíra Novákovy, p. Vladimíra Orsáka. Dlouhodobě pracoval na Lešné na tech. provozu také pan Alois Botík, Jiří Chalupník, Rudolf Krystýn, Karel Michalík a Václav Zbranek. V zahradnictví dlouhodobě pracovala pí. Marta Vašíčková a p. Rudolf Soukup. Péči o zámek přebírají pí. Františka Soukupová a pí. Ludmila Komárková. Na zoologickém úseku pracují jako ošetřovatelé pánové Vladimír Komárek, Vlastimil Ždánský, Miroslav Štěpán, René Křišťan a Antonín Benčík. Z žen dlouhodoběji Dobromila Šťastná a Ludmila Šteffeková.

Nemoc a politické události ukončují po 17 letech ředitelskou funkci p. M. Novotného, který odchází v r. 1972 do důchodu a na místo ředitele nastupuje Ing. Jelena Roštínská. Zástupcem ředitelky se krátce na to stává dosud externě spolupracující veterinární lékař MVDr. Jan Frolka. Zahrada se samozřejmě rozvíjí dle svých možností. Z větších staveb byly postaveny nové dílny, expozice lachtanů, expozice ledních medvědů a bylo opraveno chátrající oplocení kolem zoo. Po odchodu p. M. Horáka se na delší dobu stává ved. technického oddělení p. Roman Januška. Přínosem pro budoucí rozvoj zoo bylo získání mnoha nových druhů zvířat, zejména afrických kopytníků. Rozvoj zoo nastal pochopitelně i v celkové odborné péči o zvířata, ve zdokonalení vedení chovatelských záznamů a také ve vzdělávací a propagační práci. V zoo bylo průměrně kolem 80 druhů ptáků, 7O druhů savců, 50 druhů ryb a po několika druzích obojživelníků a plazů. Většina ošetřovatelů má v této době již plnou kvalifikaci, do zoo přicházejí p. František Hladil a Jaroslav Martínek, na technický provoz p. Vlastimil Zeman a p. Jaroslav Foret, na vrátnici jeho manželka Anděla Foretová, na zámek Milena Habrovanská. Jako sekretářka dlouhodoběji pracuje pí. Marie Derková

Od r. 1990 procházela zahrada četnými organizačními změnami, které vyvstaly zejména v souvislosti se změnou vedení zoo a potřebou jiného uspořádání a zajištění provozu. Po osmnáctiletém působení ve funkci ředitele odchází Ing. J. Roštínská a svou práci v zoo také ukončuje p. MVDr J. Frolka. Po neblahém ročním působení ve funkci ředitele jistého JUDr. J. Jugy se ve veřejném tisku objevují úvahy, co s Lešnou dál a zda by nebylo vhodnější usměrnit areál pro jinou společenskou činnost. Tyto návrhy odezněly s nástupem nového ředitele p. Mgr. Ivo Kliky v r. 1991. V r. 1992 se ruší dosavadní správa zoo pod odborem kultury a zoo přechází pod odbor ŽPaZ Úřadu města Zlína. V r. 1992 a 1993 proběhla rozsáhlá rekonstrukce zámku a do r. 1994 probíhaly rozsáhlé úpravy inženýrských sítí v celé zoo. Po tomto roce pak postupné rekonstrukce a nová výstavba expozic zvířat, jejímž cílem bylo především zdokonalení estetického vzhledu areálu, odstranění všech mříží a plotů a postupné soustřeďování zvířat do zoologických expozic dle zoogeografických regionů a ekologických vztahů, čímž se Lešná, potažmo dnešní ZOO ZLÍN velmi rychle diferencovala od jiných zoo ČR. Tomu samozřejmě odpovídal i stálý nárůst návštěvnosti, takže o zaměření a dalším vývoji areálu již nebylo nadále žádných pochyb. Obrovské úsilí si rovněž vyžádala celková a postupná rekonstrukce parku, kterou řídil převážně ředitel zoo. ZOO ZLÍN získává členství v několika mezinárodních organizacích. 

Postupný rozvoj zlínské zoo od r. 1991 byl každoročně zaznamenáván do Výročních zpráv a také na našich webových stránkách naleznete výčet nejvýznamnějších staveb a expozic pro zvířata, které byly v uplynulém dvacetiletí realizovány. Za neméně důležité považuji ale také připomenout, tak jako pro předchozí roky, jména pracovníků, kteří se na tomto vývojovém období zoo významně podíleli a pracovali v zoo nejméně 10 let nebo pracují dodnes (2010).
Od r. 1992 spolupracuje externě se zoo veterinární lékař p. MVDr Dominik Gregořík. V témže roce nastoupila jako vedoucí technického oddělení a zástupce ředitele pí. Jiřina Strojilová, která působila v zoo do začátku r. 2011 a nadále externě spolupracuje. V r. 1993 nastupuje jako vedoucí zoologického oddělení p. Ing. Roman Horský. Později se vedoucím dalšího zoolog. oddělení stává p. Fr. Hladil. Jako krmivářka a vedoucí zool. oddělení nastupuje do zoo Ing. Libuše Hladíková a vedoucím odd. dopravy je jmenován Ing. Libor Šiman. Vedoucí ekonomického oddělení, provozu zámku a vrátnic se stává pí. Marta Julinová. O začínající chov lipicánů se staral p. Jaroslav Šarman. V této době nastupuje na oddělení propagace a dodnes působí v zoo jako vynikající chovatelka pí Ing. Michaela Mackovíková a její kolega p. Milan Dlabaja. Z dalších ošetřovatelů rád uvádím Marka Synovce, Renatu Gallovou, Jana Horáka, Ivanu Koláčkovou, Evu Martínkovou, Rostislava Vičánka a Pavlu Knápkovou. Dlouhodobě pracoval v zoo jako ošetřovatel slonů i p. Ing. Roman Vrzal, který nedávno nastoupil do funkce zoologa. Patnáct a více let působí v zoo sekretářka pí. Ludmila Havlová a ošetřovatelé sl. Marcela Čechová, pí. Ludmila Mertová, Ivana Vaculíková a Darina Janušková. Jako vedoucí botanického oddělení pracovala dlouhodobě v zoo pí. Ludmila Novotná, která v r. 2010 odchází do důchodu. Ze zaměstnanců, kteří dlouhodobě pracovali nebo ještě pracují na provozech, bych rád uvedl p. Františka Slačálka a Boženu Slačálkovou, Jana Tkadlece, Jaroslava Marušáka, Pavlu Březinovou, Helenu Královou, Ivanu Langerovou, Zbyňka Holotíka, Jindřišku Taiblovou a Boženu Plškovou. Z pracovnic, které dlouhodobě pracovaly nebo stále pracují na ekonomickém oddělení, to jsou Dagmar Lysáková, Magdalena Wolfová a Jana Vlčková . Na oddělení výchovy a propagace dlouhodobě pracuje Mgr. Tomáš Divílek a nelze opomenout i vedoucí odd. Ing. Romanu Bujáčkovou, která zatím limit deseti let nesplnila, ale je významnou osobností zoo. Další zaměstnanci jsou od r. 1993 postupně uváděni ve Výročních zprávách a věřím, že s přibývajícími služebními roky se jejich jména objeví i na těchto stránkách. 

Koncem roku 2010 odchází do penze po 38 letech působení v ZOO Zlín a téměř 2O letech ve funkci jejího ředitele Mgr Ivo Klika a novým ředitelem je jmenován ing. Roman Horský, který má s prací v zoo již sedmnáct let zkušeností. Počátkem r. 2011 končí ve funkci ved. technického oddělení po 18 letech práce také dlouholetá zástupkyně ředitele pí. Jiřina Strojilová a její funkci jako zástupce ředitele přebírá pí. Marta Julinová. Na funkci investičního technika a vedoucí technického oddělení nastupuje p. Lubomír Dorazil

Jako dík za práci pro ZOO Zlín a jako vzpomínku na zasloužilé bývalé spolupracovníky (z nichž mnozí patří i k současným), zpracoval tuto část historie zoo dnes již exředitel zoo Mgr. Ivo Klika.
(březen 2011)